41. ročník je za námi, ať žije 42. ročník

Další ročník je za námi, běžci jsou již doma, pořadatelé také. Únava již opadla.

A tak je na čase, abych opět všem poděkovala. Děkuji našim věrným běžcům (slovem běžec myslím muže i ženy), kteří se do Žebráka stále vrací. Děkuji běžcům, kteří u nás byli poprvé a věřím, že z nich budou Ti věrní. Poděkování patří také chodcům (mužům i ženám), kterých bylo v letošním roce již jedenáct. Zvlášť děkuji běžcům a chodcům ze Žebráka a Sedlce, kteří mají odvahu postavit se na start. V letošním roce bylo takových odvážlivců 18, a to další dva se odhlásili ze zdravotních důvodů.

V soukromí jsme (současný organizačním výbor) poděkovali dalšímu ze zakládajích členů organizačního výboru 1. ročníku, který se rozhodl uvolnit své místo v organizačním vyboru mladším,za práci při organizování tohoto běhu po dlouhých 40. let. Ještě jednou Pepíku děkujeme. Poděkování si zaslouží všichni, kteří se podíleli na organizaci jakéhokoliv ročníku, od toho prvního až po ten zatím poslední. Žebrácká pětadvacítka má mezi běžci dobré jméno a já doufám, že tomu tak bude i nadále.

Občas se nás pořadatelů někdo zeptá, co nás vede k tomu, dělat něco zadarmo ve svém volném čase pro úplně cizí lidi. Je to dobrý pocit z odvedené práce, spokojenost běžců. Když skončí vyhlašování a všichni běžci odjedou, pro nás ještě práce nekončí. Je potřeba uklidit a zkontrolovat všechny tři tratě, sbalit startovní bránu, uklidit bannery zábrany a ostatní. Když je vše hotovo, ještě chvíli posedíme a říkáme si, co se v letšním roce nepovedlo a co potřeba vylepšit. A i po letošním ročníku je stále co vylepšovat. Samozřejmě, že člověka při té dřině a starostech s pořádám takovéhoto závodu, napadně, zda už není na čase skončit. Ale kdyžpak čtu poděkování od spokojených běžců, opět dostanu chuť do organizace dalšího ročníku, tentokrát již 42. 

  Šárka Krejčová